Poznávací exkurze do Krakowa a Osvětimi

V termínu 4.-6. dubna se uskutečnila historicko-geografická exkurze do Polska. Přečtěte si zprávu o akci a prohlédněte fotogalerii.

Deníkové zápisky Marianny Telekesové ze sexty:

Vyjíždíme za časného rána, slunce svítí, vypadá to na krásný den. Trio Diwoch, Ostříž a Rašínová s nadšením rozdávají papírky k pojištění a do mikrofonu poutavě popisují dnešní trasu.
Jako první se zastavujeme v Jaworu, kde je krásný protestantský dřevěný kostel z 17. století. Zvenku mírně připomíná stodolu, ale zevnitř je to skutečná podívaná. Je tam třípatrový balkón, jehož zábradlí jsou krásně malovaná biblickými výjevy a znaky šlechtických rodů. Vejde se tam až 6000 lidí.
Dále se zastavujeme u dřevěného vysílače v Gliwicích, který z dálky připomína Eifellovku. Síly doplňujeme trojitýma hranolkama v Mekáči u dálnice a připravujeme se na naši další zastávku – koncentrační tábor v Osvětimi. Učitelé nám pouští film Collete, který byl natočen podle stejnojmenné knihy od Arnošta Lustiga, který Osvětim nějakým zázrakem přežil. Na film je sice kvůli svítícímu slunci málo vidět, ale i přesto nás uvádí do tématu. V nedalekém městě vyzvedáváme našeho průvodce a přijíždíme do Osvětimi. V Osvětimi se nacházely tři koncentrační tábory,  Auschwitz I., Auschwitz Birkenau a třetí tábor, který sloužil jako továrna na syntetický kaučuk.
Jako první jdeme do Auschwitz I., kde vyfasujeme malé vysílačky a sluchátka. Tento tábor byl hlavně pracovní a byl prvním táborem v Osvětimi. Na začátku procházíme nechvalně známou bránou  „Arbeit macht frei“.Pan průvodce nás provádí celým táborem, jednotlivými baráky, dokonce vidíme i plynovou komoru a krematorium. V každém baráku se nachází jiné muzeum. Jeden barák je věnovaný transportům, další oblečení a zabavenému majetku Židů a jiných vězňů, jiný barák zase vězňům z Česka a Slovenska. Následně se přesouváme do druhého tábora, Birkenau. Birkenau je největší tábor v Osvětimi a sloužil hlavně k vyhlazování. Vidíme železniční vjezd do tábora, baráky, ve kterých jsou repliky postelí a záchodů. Navzdory krásnému západu slunce na nás doléhá historie a atmosféra tohoto místa. Konečně jedeme do Krakowa na náš hotel. Tady musím zmínit ohromující parkovací manévry řidiče, který dokáže otočit celý autobus na ploše dvou metrů čtverečních.
Druhý den hned po snídani se vydáváme tramvají na cestu do centra města. Kraków je druhé největší město Polska a leží na řece Visle. Nejdříve navštěvujeme jeho historické centrum, které patří do světového dědictví UNESCO. Polsko je křesťanská země, takže se v naší prohlídce nachází spousta nádherných kostelů a katedrál. Už ani nevíme která je která, ale každá má své osobité kouzlo. Z Krakowa pocházel i bývalý papež Jan Pavel II., takže můžeme spatřit i několik jeho soch. Po krátkém rozchodu na oběd vyrážíme na hrad Wawel, kde se v minulosti nacházela rezidence polských králů. Z hradu rovnou scházíme do židovské čtvrti Kazimierz, která je neuvěřitelně různorodá. V každé ulici je něco jiného, každý dům je jinak vyzdobený. Přesto však do sebe všechno skvěle zapadá. V židovské čtvrti máme rozchod, takže někdo vyráží do místní restaurace na večeři, někdo si jde zanakupovat do nedalekého obchoďáku.
Poslední den se jdeme podívat na židovský hřbitov, kde Ostříž Mára hledá kešku. Hřbitov je zvláště chaotický, ale má své kouzlo. Poté jedeme na nedalekou Kosciuszkovu mohylu, což je vlastně umělé vytvořený kopec (v Polsku jich moc nemají), po kterém stoupáme vzhůru, abychom si užili výhled na město. Nasedáme do autobusu a jedeme se podívat na poutní místo v Čenstochové, která je známá obrazem Černé Madony. Jdeme se podívat do obrovského kostela v rámci kláštera Jasná Hora. V jedné části se dokonce odehrává mše svatá. Vystoupáme ještě na věž a pak už jedeme do Liberce. Cestou se opět zastavujeme u Mekáče načerpat energii. Do Liberce přijíždíme unavení, plní zážitků na celý život.

Sdílenou fotogalerii k akci najdete zde: https://photos.app.goo.gl/NtvaC5DQC52DUA012