Workshop na katedře architektury TUL
studenti 3.L se zůčastnily umělecky zaměřeného workshopu pořádaného katedrou architektury Technické univerzity Liberec.
Dne 16.3. měla naše třída možnost zúčastnit se workshopů na Technické univerzitě v Liberci. V nabídce byly dva workshopy. První se zaměřil na digitální umění a hlavně technickou výbavu se kterou se při této formě umění pracuje. Druhý byl více praktický, jednalo se o workshop z katedry architektury a zaměřil se na tvorbu a proces navrhování projektu. Mohli jsme si zvolit, kterého workshopu se zúčastníme. Přednost měli studenti, kteří mají specializaci výtvarnou výchovu a většina z nich sáhla po druhém workshopu.
Účastníci prvního workshopu se pod vedením dvou mladých mužů seznámili s formami digitálního umění. Byly jim ukázány bakalářské, ale i další práce studentů. Muži se s nimi podělili o svoje myšlenky a názory. Bylo více než jasné, že pro digitální umění nestačí pouze umělecký vhled, ale i znalost přírodních věd. Zejména fyziky, chemie a výpočetní techniky. Studenti se přesunuli do počítačové učebny, kde pod vedením lektorů zapojovali jednoduchý obvod a seznámili se s programovacím jazykem. Pracovalo se zejména s aplikací arduino. Studenti pomocí zadávání různých hesel docílili vytvoření krychle, kterou mohli pomocí obvodu otáčet a měnit její barvu.
Druhá skupina se ve výtvarném ateliéru univerzity věnovala tvorbě trojrozměrného objektu ze sádry. Workshop započal úvodním představením fakulty. Mluvilo se o oborech, které lze na fakultě studovat, o přijimacích zkouškách a také o podobě studia samotného. Úvod byl pojat otevřeně. Byl vyplněn vsuvkami z kultury i pro nás novými poznatky o moderních on-line výstavách nebo tvorbě ve virtuální realitě. Nahlédli jsme dále na ukázky studentské tvorby 3D objektů. Obohaceni jsme byli také o některé myšlenky souvisejícími s oblastí obecné tvorby umění. Zmíněna byla práce s chybou a přístup k ní. Chyba totiž může být prvkem unikátnosti, pokud nám (jakožto autorovi) zapadá do díla.
Naším praktickým úkolem bylo setrojení objektu složeného ze tří polistirénových dílů. Ty jsme si samy rozdělili na drátkové řezačce. Po tomto úkonu jsme využili svou fantazii. Krychle a kvádry různých velikostí jsme špěndlíky spojili do modílku. Na šířku i na výšku byl velký jako celá dlaň. Abychom mohli toto dílo zhotovit do požadované sádrou vylité podoby, bylo třeba vytvořit na celý objekt “ohradu”. Ta byla sestavena různě velkými díly polistirénu. Potom jsme ji k dílu připevnili, aby z něj vznikla forma na vylití sádry. K připevnění ohrady jsme používali aku vrtačkou. Využívali jsme pevnosti hřebíků, neboť zajisťovaly maximální těsnění. V této fázi tvorby bylo nutné vyjmout z ohrady původní modílek ze tří dílů.
Prostor uvnitř ohrady byl připraven na vylití sádrou. Každý jsme si namíchal kelímek se sádrou. Nalili jsme ji do zkonstruované formy a nechali ztuhnout. Ohradu jsme sejmuli ze sádry
a vzniklo nám finální dílo Finální dílo jsme si následně již jen dočistili kovovými nožíky a to podle vlastního vkusu.
Z workshopu jsme si odnesli krásné výtvory, díky kterým jsme byli plně zasvědceni do jednoho ze způsobu modelace, jenž je hojně užívánou technikou v umění a architektuře.
Aneta Táborská a Lucie Králová, 3.L
