Poděkování paní profesorce Píšové

Naše nenahraditelná angličtinářka, latinářka a skvělý člověk, Eva Píšová, odchází do důchodu.

Nejspíš se vám to už stalo. Den BLBEC! V laborce chemie jste převrhli kádinku a vylili si do kapsy pláště cosi strašně smradlavého. Je to kapalina, v kapse nejspíš nezůstane. Nebo o patro níž jste při fyzikálních praktikách byli vykoupáni z Archimedova zákona, že jste stejně mokří jako kolega z chemie. Výsledek? Opět za pět. Či jste při Bio poznávačce nerozpoznali dryádu od najády a ona to vlastně byla cikáda.

Takový den blbec se nevyhýbá ani nám vyučujícím, že kolegové? V kopírce dojdou papíry zrovna když letíte do hodiny na písemku, kterou se právě marně snažíte nakopírovat. Nebo se nutně potřebujete dostat do Baka, ale Windows toho času koná zcela jinou potřebu – aktualizuje se! Už 25 minut! Nebo jste prostě měli šestku v kuse a jste totálně odvaření. A ještě po vás někdo chce konzultaci!

A v takovém rozpoložení se ploužíte po chodbě, brada protažená, koutky povislé, jazyk na vestě. A v tu chvíli vypluje ONA. Od kabinetu angličtiny míří přímo k vám. Jde svým klidným vyrovnaným krokem, oči jí svítí a už z dálky na vás září její široký úsměv. Vy se ještě chvíli zmítáte v uragánu negativních emocí a myšlenek, ale čím více se k ní blížíte, tím více cítíte, jak ve vás všechno taje. A když vás ONA míjí, odlepujete se blaženi od přízemností tohoto světa a předáváte její úsměv dál. Dokud si nenecháte dát nějakou novou ťafku.

ONA není nikdo jiný než naše EVA, paní prof. Eva Píšová. 

Nejednou se mi stalo, že mě všetečné čtvrťácké dotazy, zda Cermat uznává to či ono, dohnaly k úhybnému manévru řka: „Nevím, poptám našeho odborníka na Cermat, paní Píšovou.”  Ale i mezi sebou v kabinetu se dokážeme uvést do sporu ohledně syntaxu, morfologie, metodologie aj. Pak je tu opět paní Píšová, naše Guru, která nás vždy rozsoudí. S neskutečnou grácií a diplomacií umí cokoliv vysvětlit, vyřídit, vyjednat, vyžádat a vyargumentovat.

Leč vše jednou končí a i čas vymezený pro paní profesorku na naší škole se završil. Chceme se s tebou, milá Evo, dnes rozloučit, když nám přeci jen odcházíš za vnoučaty užívat si penzi. 

Paní profesorko Evo, za ty báječné chvíle s Vámi a za vše, co jste udělala i pro tuto školu MOC DÍKY. Aneb, jak říkáme my anglofilové, TA!

                                                                                                                    Anonym